Mitigace: jak na klimatickou krizi

Mitigace znamená omezování emisí, které způsobují globální oteplování. Jejím cílem je uhlíková neutralita, tedy stav, kdy vypouštíme jen tolik emisí, kolik příroda dokáže pohltit. K tomu vedou mezinárodní dohody a politiky (Pařížská dohoda, Zelená dohoda pro Evropu), ale i konkrétní kroky států (dekarbonizace průmyslu a energetiky, dotační podpora), obcí (opatření v oblasti energetiky, vytápění či stavebnictví) a jednotlivců (udržitelná spotřeba, občanská angažovanost, aktivismus).


Mitigace je soubor opatření, jejichž cílem je zpomalit tempo globálního oteplování prostřednictvím postupného snižování emisí skleníkových plynů. Ideálním stavem je dosažení uhlíkové neutrality, tedy situace, kdy lidstvo neuvolňuje do atmosféry více emisí, než dokáže pohltit.

Tato opatření lze přijímat na všech úrovních – od mezinárodního společenství přes státy, obce a firmy až po jednotlivé domácnosti.

Na globální úrovni je dosud nejambicióznější Pařížská dohoda z roku 2016, podepsaná dvěma sty státy. Cílem dohody je udržet oteplování pod hranicí 2 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Každý signatář má proto povinnost připravit plán kroků, jimiž bude postupně své emise snižovat až k dosažení uhlíkové neutrality. Signatářem je i Česká republika, jejíž závazky jsou však dlouhodobě kritizovány jako nedostatečně ambiciózní například ze strany organizace Klimatická žaloba, která kvůli nedostatečnému úsilí vůči vlády vůči řešení klimatické krize podala na ni žalobu u soudu. 

Podobně v rámci Evropy platí Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), která směřuje k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Green Deal zahrnuje opatření v energetice, dopravě, zemědělství, průmyslu i financování a klade důraz na to, aby transformace byla spravedlivá a nedopadla negativně na běžné lidi, například na horníky, kteří přijdou o práci při uzavírání uhelných dolů.

Konkrétní příklady mitigačních opatření zahrnují zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie, zlepšení energetické účinnosti budov nebo požadavky na firmy, aby jejich výrobky byly trvanlivější, opravitelné a recyklovatelné. Důležitá je také transparentní komunikace ekologického cyklu výrobku a jeho uhlíkové stopy.