Bílé světlo – tedy ta část elektromagnetického spektra, kterou dokážeme vnímat zrakem – obsahuje hned šest barev: fialovou, modrou, zelenou, žlutou, oranžovou a červenou. Ukáže nám je každá duha, kdy se viditelné světlo „rozláme“ na kapičkách vody.
Lidé (a vůbec všichni denní živočichové) jsou na denní světlo přizpůsobení. Jednak se díky němu orientují v prostoru, jednak značně ovlivňuje hormonální řízení organismu. Právě proto se nám přes den obvykle hůře spí, i když jsme unavení. A proto potřebujeme na dobrý noční spánek a skutečný odpočinek opravdovou tmu. Možná jste zachytili děsivé zprávy o tom, jak nás LED světla připraví o spánek a následně všichni umřeme na rakovinu a další nemoci. Je to jen kousek pravdy – ledky jsou úsporný a bezpečný zdroj světla, ale je potřeba je vybírat a používat správně. Stejně jako jakékoliv jiné osvětlení.
Přiměřený výkon a vysoká účinnost
LED svítidla jsou neobyčejně účinné – rozhodně ve srovnání s klasickými žárovkami, které většinu elektřiny přeměnily na teplo. I tak je ale důležité věnovat jejich výběru pozornost s ohledem na spotřebu elektřiny.
Prvním hlediskem je síla, lépe řečeno světelný tok. I když jsou ledky hodně úsporné, tak ty silnější berou více energie. A více světla nás také více probudí, čili na večer a na čtení v posteli je vhodné volit slabší. Nebo takové, které je možné stmívat nebo rozsvěcet podle potřeby.
Úsporná svítidla nejde dost dobře vybírat podle příkonu (ve wattech – W, což byly klasické „čtyřicítky“, „stovky“ atd.), protože mají spotřebu velmi malou a ještě se dost liší podle typu. Proto vybírejte podle světelného toku – uvádí se v lumenech (lm). A samozřejmě není potřeba na všechna místa svítit stejně silně, na strop stačí o něco slabší světlo doplněné podle potřeby zapínanými lampičkami a osvětlením pracovních ploch. Vnímání světla je individuální a mění se i s věkem, zrak postupně slábne. Vždy ale platí, že méně je lépe – jak pro dobré usínání, tak úspory energie.
Základní rozdělení:
Slabé osvětlení: 200 – 450 lumenů – kde jen procházíte nebo stačí jen přisvítit,
Střední: 450 – 700 lumenů – na práci i na čtení
Silné: 700-1500 lumenů – na práci náročnou na zrak
Účinnost
Jak už bylo řečeno, jsou ledky velmi úsporné, na co si staré žárovky braly desítky až stovky wattů, tam jim stačí jen několik málo. Přesto je důležité věnovat se jejich účinnosti – už proto, že mají velmi dlouhou životnost, uvádí se průměr 25 000 hodin svícení. Pokud by svítily 10 hodin denně, tak je to nákup na deset let.
Tento výběr zásadně usnadňují energetické štítky povinně umístěné na obalu nebo zveřejněné na eshopu. V případě světelných zdrojů obsahují jednak energetickou třídu – od A (nejúspornější) po G, ale také spotřebu energie za 1 000 hodin svícení. Srovnání výrobků je tedy velmi snadné a nabízí ho i online srovnávače cen. Úplně všechny výrobky na trhu EU obsahuje online databáze Evropský rejstřík pro označování energetickými štítky EPREL. Je v češtině, má snadné vyhledávání a srovnávání.
Týká se nejen osvětlení, ale všech výrobků s energetickými štítky, tedy od ledniček po klimatizace, ale jsou tu i lokální topidla, pneumatiky nebo třeba solární kolektory. A zjistíte také, kolik výrobků je na trhu v dané energetické třídě – limity pro zařazení se pravidelně zpřísňují a výrobky se postupně propadávají níže. Může se tedy stát, že ty nejúspornější kategorie budou nějaký čas po zvýšení požadavků téměř prázdné. V případě svítidel je těch úsporných pěkná řádka. A nenechte se ošálit prodavači v elektru, že G je vlastně taky v pohodě. Není – a je škoda kupovat neúspornou třídu, když je na trhu spousta dobrých.
Vyplatí se úsporná světla?
Svítidla jsou do energetických tříd rozřazená podle spotřeby energie na vyprodukovanou jednotku světla – lumen. Vybíráme ovšem také podle ceny – pořizovací vidíme hned, provozní náklady jsou skrytější. Proto je na štítku uvedená také spotřeba energie za 1 000 hodin svícení – přibližně tedy za 1 rok provozu (necelé 3 hodiny svícení denně). Když se podíváme na štítky srovnatelných svítidel (patice E 27, nesměrové, nestmívatelné, teple bílé světlo, světelný tok cca 700 lm, prostě světlo do lampy nebo do lustru), tak najdeme:
| Energetická třída | Orientačně spotřeba 1 000 hodin (dle štítku) | Náklady za rok při ceně 7 Kč/kWh (průměr 2025) | Orientační provozní vícenáklady ve srovnání s třídou A/rok |
| A | 3 – 4 | 21 – 28 Kč | |
| B | 4 | Cca 28 Kč | + 7 |
| C | 5 | Cca 35 Kč | + 14 |
| D | 6 | Cca 42 Kč | + 21 |
| E | 7 | Cca 49 Kč | + 28 |
| F | 8-10 | 56 – 70 Kč | + 35 – 49 |
| G | 10-25 | 70 – 175 Kč | + 49 – 154 |
Pořizovací ceny jsou velmi rozdílné, ale orientačně je zdroj v lepší energetické třídě dražší o cca 10 – 25 Kč (s technologickým vývojem jsou světla ve vyšších třídách úspornější i levnější). Finanční návratnost je tedy jeden rok až několik málo let.
Teplota světla
Nijak nesouvisí s teplotou samotného osvětlovacího tělesa i když je pravda, že žhavící žárovky mají teplejší světlo „od přírody“, resp. od technologie. Ostatně i ledky se trochu zahřívají – žádná přeměna energie (zde elektrické energie na elektromagnetické záření ve viditelném spektru, tedy světlo) se neobejde beze ztrát, kdy se část elektřiny přemění na teplo.
Teplota světla se uvádí v Kelvinech. Je to totiž jednotka založená na skutečné teplotě – označuje barvu světla, které by vydávalo (teoretické) dokonale černé těleso ohřáté právě na takovou teplotu. Při nižších teplotách vyzařuje jen infračervené – neviditelné – záření, s rostoucí teplotou svítí nejdříve v červených a žlutých odstínech a postupně přibývá modrá složka. A to je důležité pro volbu teploty světla. Právě modrá část světelného spektra nejvíce působí na náš organismus, doslova nám nedává usnout. Podrobný článek na téma ovlivnění biorytmů umělým světlem od Jana Hollana máme také na starém webu Veroniky.
Jak vybírat teplotu světla?
Dokonalé podání barev a přisvícení ve dne: Denní až chladné světlo. Teplota 4 500 – 6 000 K. Vyšší teplota už znamená hodně tvrdé a studené světlo.
Večerní světlo: Teplá bílá 2 700 – 3 000 K. Má více červené složky, je příjemnější pro oči, ale může posunout vnímání barev. V nabídce jsou i teplejší světla a zdroje svítící oranžově (amber), ale jde spíše o náladové osvětlení, připomíná světlo svíček.
A co s nimi potom?
Stejně jako na jiné elektrospotřebiče se i na světelné zdroje vztahuje povinnost zpětného odběru. Můžete je tak bezplatně (a bez jiného nákupu) odevzdat v prodejnách, do sběrných boxů nebo na sběrných dvorech. Nevyhazujte je do směsného odpadu, protože obsahují různé látky a kovy, které je možné ještě využít – a v přírodě znamenají znečištění.
Jak tedy na dobré světlo a prospanou noc?
Sviťte akorát, raději trochu méně a silnější světlo zapínejte jen na práci, ke které je potřeba. Nesviťte si do očí.
Na večerní svícení používejte teplé světlo, dobré je také nepřímé osvětlení odrazem od stropu nebo stěny.
Nedívejte se na displeje a monitory před spaním. Jednak svítí, jednak novinkami nabuzený mozek hůře vypíná.
Nesviťte zbytečně na ulici ani na zahradě. I ptáci chtějí v noci spát a pod lucernou často zpívají kosi až do úmoru. Hmyz zase neodolatelně přitahuje a mate. Venkovní světlo dokáže přelstít i stromy, které na silně osvětlených větvích shazují listy později a stejně jako lidem jim noční netma rozhazuje biorytmy. Zahradní lampičky a blikající řetězy a rampouchy sice nemají takový výkon, ale na druhou stranu jde o velmi zbytnou elektroniku vyráběnou nejspíše v Číně. A budoucí nebezpečný odpad.
Svítí vám do oken pouliční lampa? Veřejné osvětlení má na starosti obec. Zkuste domluvit změnu orientace nebo typu svítidla.
Autorka textu: Renata Placková
