Tato Rukověť vznikla z příspěvků a zkušeností lektorek a lektorů Klimatické akademie, kterou od roku 2020 pořádáme. Jejím cílem je podpořit a povzbudit všechny, kdo se chtějí aktivně zapojit do ochrany klimatu – především tam, kde žijí a působí.
Rukověť slouží jako opora účastnicím a účastníkům akademie – jako prostor, kam se mohou kdykoli vracet pro inspiraci, shrnutí nebo připomenutí klíčových poznatků. Rukověť si neklade za cíl být komplexní příručkou či učebnicí.
Klimatická akademie stojí na setkávání, sdílení, zážitcích a propojování – na exkurzích s inspirativními průvodci, v neformálních debatách, i v tichých chvílích, kdy věci do sebe začnou zapadat. Rukověť to všechno nezachytí, ale může pomoci některé nitky znovu navázat.
A pokud se texty dostaly do rukou někoho, kdo se akademie osobně nezúčastnil, věříme, že i tak může být užitečným nástrojem pro každého, kdo chce chránit klima a zasazovat se o spravedlivější, zdravější a udržitelnější svět.
Spojitost mezi klimatem a biodiverzitou
Ochrana klimatu na individuální úrovni
Zaměřme se na sociální a ekologickou spravedlnost
Ochrana klimatu na úrovni obcí
Mapa klimaticky aktivních míst
Postoje české veřejnosti k otázkám změny klimatu
Klimatická krize bez příkras: je to otázka přežití
Změnili jsme složení atmosféry a Země nyní vrací do vesmíru méně tepla, než kolik ho přijímá od Slunce. Tento nerovnovážný stav nazýváme globálním oteplováním, jehož důsledkem je klimatická změna. Příčinou je nadměrné uvolňování skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan, do atmosféry. Tyto plyny zachycují teplo, čímž dochází k postupnému zvyšování globální teploty.
Nárůst skleníkových plynů (zejména oxidu uhličitého – CO2) a z toho plynoucí oteplování je nyní stejně rychlé jako během fáze vymírání na konci prvohor a druhohor.
Rychlé oteplování navíc vede ke změnám, které již dosáhly nebezpečné úrovně.
V roce 2024 překročila teplota hranici oteplení o více než 1,5 °C ve srovnání s obdobím 1850-1900 – tato hranice je v Pařížské dohodě zmíněna jako první milník v ochraně klimatu.
Oceány se oteplují rychleji, než se předpokládalo – mnohem rychleji.
Vědci se obávají, že jsme překročili bod zvratu v klimatickém systému. A body zvratu představují nejznepokojivější faktory klimatických krizí. Především proto, že nejsme schopni pochopit jejich komplexnost a odhadnout, kdy by k nim mohlo dojít, stejně jako to, že vedou k úplnému zhroucení (eko)systému/ů a další prohloubení klimatické krize.
Jak zlomové body fungují a proč jsou tak znepokojivé?
Některé změny probíhají zvolna a v určitém okamžiku (nebo krátkém časovém úseku) dojde k výrazné změně nebo zrychlení procesu. Často už není možný návrat do předchozího stavu. Například rozpad grónského ledového příkrovu by měl za následek příliv velkého množství chladné sladké vody do oceánu, což by mohlo posunout Atlantickou meridionální cirkulaci (v grafu jako AMOC) za bod zvratu. To by zase mohlo vést k zesílení oscilace v Tichém oceánu (v grafu jako ENSO), které by mohlo ovlivnit průběh počasí v Amazonii a způsobit odumírání deštných pralesů. A rozpad deštných pralesů by znamenal obrovské množství uvolněných skleníkových plynů.
Jsme za to zodpovědní
Globální oteplování má pouze antropogenní příčiny, především v podobě emisí skleníkových plynů z fosilních paliv a degradace krajiny v souvislosti s výstavbou, lesnictvím a zemědělstvím. Přírodní síly v posledním půlstoletí (např. nárůst vulkanických emisí oxidů síry a pokles slunečního záření) působily zejména opačně a přispěly k mírnému zpomalení globálního oteplování.
Vzhledem k tomu, že oxid uhličitý, hlavní skleníkový plyn způsobující změnu klimatu, zůstává v atmosféře stovky let, musíme brát v úvahu nejen naše současné emise, ale také příspěvky jednotlivých zemí v průběhu času. Zdaleka nejvíce jsou za klimatickou změnu zodpovědné USA, které vypustily více než 20 % všech emisí. Země EU jsou v těsném závěsu.
Nejbohatší země (a jednotlivci) světa měly a mají na klima obrovský vliv. Největších 10 % emitentů uhlíku je zodpovědných za téměř polovinu všech emisí, dolních 50 % pouze za přibližně 12 %.
Důsledky klimatické změny jsou rozsáhlé a zahrnují častější a intenzivnější extrémní projevy počasí, degradace ekosystémů, tání ledovců či stoupání hladiny oceánů. To ohrožuje biodiverzitu, dostupnost vody, potravinovou bezpečnost a přispívá k migraci obyvatel z postižených oblastí. Změny klimatu mají zásadní dopady na ekonomiku i sociální stabilitu a jejich řešení vyžaduje okamžitou mezinárodní spolupráci a individuální odpovědnost.
Změna klimatu prohlubuje současnou nerovnost ve světě – nejvíce postihuje lidi v zemích, které nejenže vypouštějí minimum emisí skleníkových plynů, ale také nemají dostatečně silné ekonomiky, aby se dokázaly vyrovnat s následky přírodních katastrof. 40 % lidí žije v oblastech s vysokou mírou zranitelnosti vůči klimatu. Dopady změny klimatu dále prohlubují nerovnosti mezi pohlavími, protože nejzranitelnějšími skupinami jsou ženy a děti. Klimatické události již nyní nutí miliony lidí opustit své domovské země. Do roku 2050 by to mohlo být více než 200 milionů lidí, převážně z Afriky a Asie.
Učebnice Ochrana klimatu – Jan Hollan, Yvonna Gaillyová
Komplexní průvodce klimatickou změnou, jejími příčinami, dopady a možnostmi řešení na individuální, regionální i společenské úrovni, především v oblasti mitigace klimatické změny.
Animace vysvětlující jevy zmiňované v učebnici Ochrana klimatu
Fakta o klimatu
Webový portál nabízející přehledné a aktuální informace o klimatické změně v podobě datových vizualizací, grafů a analýz. Doporučujeme i Podcast 2050.
Our World in Data: CO₂ and Greenhouse Gas Emissions
Datová platforma poskytující detailní analýzy a vizualizace globálních emisí CO₂ a dalších skleníkových plynů, včetně historických trendů a srovnání mezi zeměmi. (anglicky)
Šestá hodnotící zpráva IPCC(2021/2022)
Komplexní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) hodnotí dopady klimatické změny na ekosystémy, biologickou rozmanitost a lidská společenství. Českou verzi zprávy přiblížila Klimatická koalice ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR.
750 obrázků (či infografik) s nejdůležitějším závěry Šesté hodnotící zprávy IPCC (anglicky)
Spojitost mezi klimatem a biodiverzitou
Klimatická změna a úbytek biodiverzity jsou úzce propojené krize, které se vzájemně zesilují. Dopady klimatické změny drasticky snižují biodiverzitu a úbytek biodiverzity významným způsobem přispívá ke klimatické krizi. Rostoucí teploty a extrémní počasí ničí přirozená stanoviště a ohrožují druhy, které se nedokážou přizpůsobit. Naopak úbytek biodiverzity oslabuje schopnost ekosystémů regulovat klima, například snížením ukládání uhlíku v lesích a půdě. Zdravé ekosystémy, jako jsou lesy a mokřady, pomáhají zmírňovat dopady klimatické změny. Ochrana biodiverzity je proto zásadní pro stabilitu klimatu i udržitelnosti života na Zemi.
Dle zprávy Mezivládní vědecké platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby IPBES (obdoba klimatického IPCC) z roku 2019 je světová míra vymírání za posledních 50 let až stokrát vyšší, než činí průměr za 10 milionů let. Aktuálně vyhynutí hrozí jednomu až dvěma milionům druhů. Od roku 1970 již došlo ke katastrofálnímu poklesu průměrné velikosti populací volně žijících živočichů o 73 %. Nejrychleji klesá početnost v Latinské Americe a Karibiku, a to až o 95 %. V Evropě a Střední Asii (35 %) a Severní Americe (39 %) byl pokles méně dramatický, ale to jen odráží skutečnost, že v těchto regionech bylo rozsáhlé ničení přírody patrné již před rokem 1970.
Globální hodnotící zpráva IPBES o biodiverzitě a ekosystémových službách
Komplexní zpráva Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) poskytující detailní analýzu stavu biodiverzity, jejích trendů a dopadů na lidskou společnost s důrazem na možnosti řešení a ochrany ekosystémů.
Pokles biodiverzity v Česku: Martin Marek
Analýza aktuálního stavu biodiverzity v České republice, která popisuje alarmující úbytek druhů a přijatá opatření Ministerstva životního prostředí.
Klimatická změna a ochrana starých lesů: Jan Hofmeister
Odborník na ochranu přírody, v tomto článku vysvětluje souvislosti mezi klimatickou změnou a významem starých lesů pro ukládání uhlíku a zachování biodiverzity.
Ochrana klimatu na individuální úrovni
Každý z nás může přispět k ochraně klimatu různými způsoby – od osobních změn v životním stylu po zapojení do komunitních nebo systémových iniciativ. Buďme tedy odpovědní a participující a nechť je smysl pro spravedlnost a soucit hodnotou, která nás provází na všech úrovních.
Osobní odpovědnosti snižujeme svou ekologickou stopu například vědomou (ne)spotřebou, šetrným cestováním, úsporami energie nebo odpovědným nakupováním. Důležité je porozumět svému dopadu na životní prostředí a podniknout kroky ke změně, například výpočtem uhlíkové stopy a zaváděním udržitelných návyků.
Co můžeme dělat pro ochranu klimatu?
Vypočítejte si svoji uhlíkovou stopu pomocí online kalkulačky
Co můžeme dělat v časech klimatické krize – Tadeáš Žďárský
Klimatická koalice: Co může dělat jednotlivec?
Moje uhlíková stopa
Climate change food calculator: What’s your diet’s carbon footprint?
Budete překvapeni. Nabízíme přízemní rady, jak žít, abyste prospěli planetě Zemi i sobě. Článek Petra Koubského na Deníku N. (pro předplatitele)
Podcast s Viktorem Třebickým – Ekomaniaci
Zaměřme se na sociální a ekologickou spravedlnost
Analyzujme širší souvislosti klimatických problémů, chápejme sociální, ekonomické a politické faktory, které je udržují, a usilujeme o systémové změny. Vizi jiné společnosti nám představuje například nerůstové hnutí a spravedlivá transformace spolu s programy na její podporu.
Co je “spravedlivá transformace”?
Operační program SFŽP – Spravedlivá transformace
Padá planeta, něco si přej, Anna Durnová
Nerůst
Závislost na neustálém ekonomickém růstu se dnes ukazuje být jednou z hlavních překážek, které blokují možné cesty k řešení klimatické krize. Všechny hlavní klimatické plány totiž stále počítají s dalším růstem ekonomiky, přestože trvalá expanze výroby a spotřeby je neodmyslitelně spojená s emisemi a zvyšujícím se tlakem na ekosystémy.
Nerůst je možné chápat jako vizi demokratického a cíleného snižování objemu ekonomických aktivit, především v zemích globálního Severu, které jsou charakteristické vzorci spotřeby dlouhodobě překračující planetární limity.
Hlavním cílem nerůstu je promýšlet, diskutovat a společně prosazovat politiky a iniciativy, které přispějí k zajištění dobrého života pro všechny lidi na Zemi v rámci ekologických mezí planety. Z nerůstového pohledu by ekonomika neměla být primárně zaměřená na zisk a růst, ale měla by fungovat jako servisní sektor, který se soustředí jak na sféru produkce pro zajišťování potřeb, tak na sféru reprodukce a péče o lidí i přírodu.
Tyto principy se promítají i do podnikání: nerůstové podniky usilují o demokratické a dlouhodobě udržitelné fungování, případné zisky reinvestují do rozvoje vlastní činnosti a/nebo naplňování veřejně prospěšných cílů.
Čas dorůst
Vrchol je dno: Politika pro vyčerpané lidi a planetu (pokračování Času dorůst)
nerust.cz
Alternativní ekonomické iniciativy v praxi
Kde na to vzít peníze?
Ať už vás zaujme jakýkoliv projekt, nenechte se odradit případnou finanční náročností. Existuje množství zdrojů, které můžete využít pro podporu svého projektu. Helena Továrková, ředitelka Nadace Veronica, zpracovala užitečný přehled dostupných finančních zdrojů a pár tipů, jak na žádosti.
Ochrana klimatu na úrovni obcí
Zapojení do ochrany klimatu na úrovni obcí a měst znamená aktivní spolupráci jednotlivců, komunit a samospráv na realizaci opatření, která vedou k udržitelnějšímu a odolnějšímu prostředí. Obce a města mohou snižovat svou uhlíkovou stopu například podporou komunitní energetiky, využíváním obnovitelných zdrojů energie či zaváděním udržitelných dopravních řešení. Inspirací může být obec Hostětín, kde funguje několik příkladů dobré praxe – pasivní dům, kořenová čistírna odpadních vod nebo obecní výtopna na biomasu. Pro zastupitelstvo i občanstvo, kdo chtějí prosazovat klimatická opatření, jsou k dispozici užitečné příručky a metodiky zaměřené na zapojování místních komunit do řešení klimatické krize.
Klimatická koalice: Zapojujeme města do klimatických řešení
Klimatická koalice: Zapojujeme města do klimatických řešení II.
Hostětín: Exkurze za příklady dobré praxe
Zapojujeme města do klimatických řešení – Příručka pro samosprávy a aktivní občan(k)y
Návod pro obyčejné občan(k)y
Jak se povedlo proměnit sídliště v Brně, rozhovor s Janou Drápalovou
Síla občanské společnosti
Klimatická krize vyžaduje nejen individuální změny, ale také kolektivní akce. Klimatický aktivismus, občanská neposlušnost či advokační kampaně jsou formy veřejného tlaku, které upozorňují na nutnost řešení klimatické spravedlnosti a snižování spotřeby. Lidé zapojení do těchto aktivit pocházejí z různých věkových kategorií, profesí i sociálních vrstev. Někteří se organizují ve známých hnutích, jako je Fridays For Future, jiní volí právní cesty, například Klimatickou žalobu proti státu. Přestože v českém prostředí je aktivismus někdy vnímán skepticky, existují úspěšné příklady efektivních občanských iniciativ, které vedly ke skutečným změnám. Příklady zahraničních blokád, jako je boj za Hambašský prales či protesty proti vídeňské dálnici, ukazují, že veřejný tlak může mít zásadní dopad. V Česku se lidé mohou zapojit do podobných aktivit prostřednictvím iniciativ jako Limity jsme my, které organizují demonstrace a další formy občanského protestu.
Rozhovor s Klárou Bělíčkovou – Fridays For Future
Blokáda vídeňské dálnice – inspirace ze zahraničí
Hambašský prales – boj za ochranu lesů
Hnutí Limity jsme my
Klimatická spravedlnost bude, jenom se to musí dobře zorganizovat
Advokační kampaně
Advokační kampaně jsou klíčovým nástrojem občanské společnosti při prosazování klimatických a environmentálních změn. Jde o strategický proces, který zahrnuje stanovení jasných cílů, identifikaci klíčových aktérů a efektivní využití komunikačních nástrojů k ovlivnění veřejného mínění a rozhodovacích procesů. Důležitými prvky úspěšné kampaně jsou síťování s partnery, zapojení veřejnosti a vytváření tlaku na politické a ekonomické aktéry. V rámci advokačních aktivit se často využívají petice, veřejné akce, mediální kampaně či právní kroky. Správně vedená kampaň vyžaduje důkladnou analýzu situace, jasnou strategii a dlouhodobou udržitelnost.
Rukověť zdánlivě bezmocných – Jak naplánovat advokační kampaň (OSF)
Postoje české veřejnosti k otázkám změny klimatu
Většina české veřejnosti si uvědomuje závažnost klimatické změny, avšak hlubší znalosti o jejích příčinách a řešení často chybí. Lidé podporují opatření, která nezatíží jejich životní úroveň a očekávají iniciativu od státu či EU. Individuální odpovědnost za boj s klimatickou krizí vnímá jen menší část populace. Přestože jsou postoje Čechů k tomuto tématu spíše vlažné, v posledních letech se jejich vnímání zlepšuje.
Institut 2050: Výzkum České klima 2024
Média a komunikace
Efektivní práce s médii je důležitá pro úspěch environmentálních aktivit. Zaujměte novináře originálními akcemi, oslovujte je tiskovými zprávami a poskytujte jasné a stručné podklady. Pravidelná komunikace buduje povědomí o vaší činnosti a zvyšuje šanci na spolupráci. Důležité je mít připravenou osobu pro kontakt s médii a jasně definované klíčové sdělení.
Martin Marek – Jak na práci s médii a novináři
Nenásilná komunikace
Nenásilná komunikace, kterou vyvinul Marshall Rosenberg, je přístup zaměřený na zlepšení vztahů s ostatními, se sebou samým i se světem kolem nás. Klíčovou roli hraje porozumění vlastním emocím a potřebám, což nám umožňuje lépe vnímat, co je pro nás důležité, a sdělovat to způsobem, který je srozumitelný a přijatelný pro druhé. Stejně důležité je i naslouchání s empatií a snaha porozumět pocitům a potřebám ostatních. V kontextu klimatické krize pomáhá nenásilná komunikace lépe pochopit naše motivace, efektivněji hovořit o klimatických tématech a vytvářet porozumění mezi lidmi s různými názory, což je klíčové pro hledání společných řešení.
Adam Čajka – Nenásilná komunikace a nejistý svět
Nenásilný podcast
2050: Jak mluvit o klimatu s blízkými lidmi?
Klimatické dezinformace
Ačkoliv desítky let existuje jednoznačný vědecký konsenzus o tom, že emise z lidské činnosti způsobují rychlou a závažnou změnu klimatu, tak ve veřejné debatě je toto poznání setrvale zpochybňováno. Současný sociálně vědní výzkum, ale i investigativní projekty ukázaly, že existují dlouhodobé a propracované kampaně zpochybňování, překrucování a zamlčování, které podporuje fosilní průmysl. Ten se snaží chránit svoje zájmy a zabránit politice ochrany klimatu. Demýtizovat tato sdělení a rozmotat úmyslně zamotané nitky dezinformací, které v médiích a veřejném prostoru existují již desítky let, není jednoduché. S cílem bránit se proti tomuto zahlcení informacemi vznikl projekt evidence.ninja – platforma využívající umělou inteligenci a výstupy desetiletí akademického výzkumu, která slouží k bleskovému vyvracení klimatických mýtů a odhalování klamů.
Právní nástroje
Aktivní občané mají k dispozici řadu právních nástrojů pro prosazování veřejně prospěšných cílů a ochranu životního prostředí. Mezi základní patří podávání petic, které umožňují vyjádřit podporu či nesouhlas s konkrétními záměry, a žádosti o informace, jež slouží k získávání informací od veřejných institucí. Dále lze využít právo shromažďovací k organizaci veřejných akcí, demonstrací či pochodů. Pro hlubší pochopení těchto nástrojů a jejich praktického využití je užitečná příručka „Právo v akci“ od projektu Klimarádi, která nabízí přehled klíčových právních prostředků pro aktivní občany, doplněný o reálné příklady z praxe nebo souhrn od Martina Marka s podobnými právními nástroji, předpisy a užitečnými odkazy.
Příručka Právo v akci – Vincenc Bouček
Martin Marek – Nástroje aktivních občanek a občanů
Klimatická žaloba
Klimatická žaloba je právní iniciativa, spolek, který vznikl v reakci na nečinnost státu v oblasti ochrany klimatu. Skupina občanů, odborníků a aktivistů se rozhodla využít právní prostředky k tomu, aby stát přijal účinnější opatření ke snížení emisí a ochraně klimatu. Žaloba upozorňuje na porušování práv současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a požaduje, aby státní orgány jednaly v souladu s vědeckými poznatky a mezinárodními závazky v oblasti klimatické politiky. Tento krok reflektuje rostoucí význam právních nástrojů v boji proti klimatické krizi a ukazuje, že občanská angažovanost může vést k systémovým změnám.
Resilienční myšlení
Globální změna klimatu s sebou nese vysokou míru nejistoty a stále častější výskyt extrémních projevů počasí. Resilienční myšlení je soubor principů, které pomáhají provázaným sociálně-ekologickým systémům vstřebávat narušení a pružně se přeorganizovat tak, aby byly zachovány jejich základní funkce. Experti a aktéři v oblasti snižování rizik katastrof se shodují, že pro rozvoj odolné společnosti je klíčové překonat resortismus a zaměřit se na prevenci a celkové budování resilience, nikoli pouze na krizové řízení. Je nezbytné pracovat s celým cyklem snižování rizik katastrof a rozvíjet komplexní a systémové myšlení. Jednoduše řečeno, nejde jen o to rychle hasit požáry (krizové řízení), ale předcházet jim a stavět bezpečnější domy (systémová prevence).
Klimatické hnutí
Klimatické hnutí je pestrou sítí organizací, spolků a občanských iniciativ, které se společně snaží přispět k řešení klimatické krize. Zahrnuje jak profesionalizované neziskové organizace s placenými zaměstnanci, tak i dobrovolnické grassroots iniciativy, které vznikají spontánně zdola. Tyto organizace se často sdružují do platforem, jako je Klimatická koalice, která propojuje různé aktéry klimatického hnutí v Česku a spolupracuje s dalšími iniciativami, například s Asociací pro mezinárodní otázky. Na mezinárodní úrovni pak klimatické organizace spojuje síť Climate Action Network, která propojuje aktivity napříč státy. Společně tvoří všechny tyto skupiny silné hnutí, které usiluje o systémové změny a prosazování klimaticky odpovědných politik.
Klimatická koalice
Asociace pro mezinárodní otázky
Climate Action Network
Mapa klimaticky aktivních míst
Ekologický institut Veronica mapuje inspirativní místa, která slouží jako příklady úspěšných ekologických projektů a aktivistických iniciativ. Podívejte se, které z nich je nejblíže vašemu domovu, nebo které vás nejvíce zaujme, a nechte se inspirovat – ať už k osobní návštěvě, nebo k zapojení do některé z iniciativ. Pokud na mapě nenajdete místo, které by si podle vás zasloužilo být součástí, neváhejte ho přidat a pomoci tak rozšířit síť klimaticky aktivních míst.
Klimatický smutek
Známe ten pocit všichni. Místa, kde jsme vyrůstali, se změnila k nepoznání. Stromy, které jsme znali, zmizely, lesy ustoupily monokulturním polím, potoky vysychají a krajinu dnes místo barevných luk zaplňují betonové haly. Naše krajina ztichla. Hlasy tisíců druhů, které nás kdysi obklopovaly, jsou pryč. Tento hluboký smutek a neklid, který nás přepadá při pohledu na proměněný svět, dnes odborníci nazývají klimatickým žalem či smutkem. Není to jen prázdné slovo – je to opravdová emoční reakce na ztrátu, kterou jako společnost prožíváme.
Zvládání environmentálního smutku je důležité pro dlouhodobé angažmá v klimatickém hnutí. Pocity žalu, frustrace nebo bezmoci jsou přirozenou reakcí na rozsah klimatické krize, a proto je důležité najít způsoby, jak s těmito emocemi pracovat. Psychologické aspekty klimatického aktivismu zahrnují vědomou péči o duševní zdraví, nastavování realistických cílů a hledání rovnováhy mezi aktivitou a odpočinkem. Zásadní roli hraje i komunitní podpora – obklopení se lidmi se stejnými hodnotami pomáhá sdílet obavy, nacházet inspiraci a posilovat pocit sounáležitosti. Zapojení do kolektivních aktivit a sdílení úspěchů s ostatními pomáhá předcházet pocitu vyhoření a dodává motivaci pokračovat v našem společném úsilí o budoucnost a společnost, která podporuje život.
Environmentální žal jako posel frustrace i naděje, Zdeňka Voštová – TEDx
Nedej se – Environmentální žal
Lesní mysl
Lesní mysl je finská metoda sebepéče a seberozvoje. Vychází z vědeckých poznatků o pozitivních účincích přírody na fyzické i duševní zdraví člověka. Spočívá v krátkých smyslových a mentálních cvičeních vedoucích k relaxaci, snížení stresu a načerpání síly. Vychází mimo jiné z metod všímavosti a pozitivní psychologie. Posiluje vnímání toho dobrého v sobě i v okolním světě, přináší příležitost klást si otázky a nacházet na ně odpovědi v podporujícím přírodním prostředí. Lesní mysl je vhodná pro všechny věkové kategorie i profese, pro osobní využití i jako aktivita k rozvoji týmů a organizací. V České republice vás Lesní myslí může provést několik desítek školených instruktorů a průvodců.
Lesnimysl.cz
Zdravá půda i klima: Biouhel
Biouhel vzniká pyrolýzou dřeva při velmi vysokých teplotách za omezeného přístupu kyslíku – právě tento proces mu propůjčuje jeho výjimečné vlastnosti. Má velice porézní strukturu, díky čemuž dokáže výrazně zlepšit schopnost půdy zadržovat vodu, což potvrzuje praxe i výzkum. Porézní síť zároveň poskytuje domov pro půdní mikroorganismy a umožňuje navázání živin, čímž podporuje přirozenou úrodnost. Biouhel je navíc považován za velmi efektivní způsob dlouhodobého uložení uhlíku. Díky vysokým teplotám při výrobě je uhlík obsažený v biouhlu velmi stabilní a rozkládá se extrémně pomalu (tisíce let). Má tedy značný potenciál v boji proti změně klimatu. Ať už je biouhel vyroben high-tech metodami nebo v zahradní jámě, přínosy pro půdu i klima zůstávají.
Lektoři Klimatické akademie
Vincenc Bouček a Petr Baroch
Právníci a lektoři Právních dílen. Zaměřují se na rozvoj právních dovedností v oblasti klimatického aktivismu, občanského zapojení a využívání právních nástrojů.
Anna Bromová
Výzkumnice v CzechGlobe a SYRI, zaměřuje na sociálně-ekologickou transformaci, klimatickou spravedlnost a resilienci, spoluzahladatelka projektu Klimavize.
Adam Čajka
Facilitátor a certifikovaný trenér nenásilné komunikace.
Anna Durnová
Profesorka politické sociologie na Univerzitě ve Vídni. Zabývá se současnými proměnami demokratické společnosti, zejména pak rolí emocí v politice a v oblasti zdraví a duševní hygieny.
Jana Drápalová
Politička a ekoložka, starostka městské části Brno–Nový Lískovec.
Eva Fraňková
Ekologická ekonomka, pracuje jako odborná asistentka na Katedře environmentálních studií FSS MU v Brně.
Yvonna Gaillyová
Fyzička a environmentální expertka, zakladatelka Ekologického institutu Veronica a Centra Veronica Hostětín. Věnuje se ochraně klimatu a ekologickému poradenství.
Jan Hofmeister
Odborník na ochranu přírody a biodiverzity, působící na České zemědělské univerzitě a v CzechGlobe.
Jan Hollan
Fyzik a expert na klimatickou změnu, působí v CzechGlobe. Zabývá se energetickou efektivitou, pasivními domy a světelným znečištěním. Od 90. let se věnuje popularizaci klimatických témat.
Jiří Jeřábek
Energetický expert a občanský aktivista. Zaměřuje se na klimatické žaloby a spravedlivou transformaci energetiky.
Jiří Krist
Předseda MAS Opavsko, průkopník komunitní energetiky a inspirace pro celé hnutí místních akčních skupin, které jej následují a vytvářejí lokální udržitelné projekty.
Martin Marek
Režisér a scénárista publicistických pořadů. Pro Českou televizi připravuje ekologický investigativní pořad Nedej se a věnuje se i tématu občanského aktivismu.
Vojtěch Pecka
Sociolog, autor knihy Továrna na lži o klimatických dezinformacích.
Vilém Řiháček
Inženýr, projektant a zakladatel značky Cirkus C, která se věnuje výrobě biouhlu a jeho využití pro zlepšení kvality půdy a snižování emisí CO₂.
Jana Tesařová
Environmentalistka, instruktorka Lesní mysli, podílí se na chodu Ovocné školky Bojkovice.
Helena Továrková
Ředitelka Nadace Veronica, specialistka na financování udržitelných projektů a podporu environmentálních iniciativ.
Viktor Třebický
Expert na výpočet uhlíkové stopy, ESG poradce a spoluzakladatel organizace CI2/3, zaměřené na udržitelný rozvoj, vzdělávání a vědeckou činnost.
Zdeňka Voštová
Psychoterapeutka, mediátorka a lektorka kurzů zaměřených na zvládání klimatického žalu a budování vnitřní odolnosti.
Tadeáš Žďárský
Odborník na klimatické vzdělávání, působí v organizaci NaZemi.
