Sníží fotovoltaický panel na střeše moji uhlíkovou stopu?

Každý instalovaný kilowatt fotovoltaiky na střeše v ČR vyrobí ročně 1000 kWh elektřiny (za předpokladu vhodného umístění a orientace panelu). To může být cca třetina až polovina spotřeby elektřiny v menším  rodinném domě, kde se ovšem elektřinou netopí a slouží jen na svícení a pro elektrospotřebiče. 

Pokud nakupujeme elektřinu z běžného energetického mixu v Česku (nikoliv výhradně z obnovitelných zdrojů), znamená každá na vlastní střeše vyrobená kilowatthodina snížení naší uhlíkové stopy o cca  430 g CO2. Instalovaný kilowatt fotovoltaiky tedy znamená, že roční uhlíková stopa klesne o 430 kg, skoro půl tuny.

Jenže jakákoliv elektřina nefosilně dodaná do sítě nebo naopak neodebraná ze sítě ovlivňuje i výrobu elektřiny. A to takovým způsobem, že díky tomu klesne vždy především produkce elektráren na hnědé uhlí (v Německu i na černé). Výborně to ukazují všechny grafy na konci každého vydání energetického týdeníku .

Dokud takové elektrárny s proměnným výkonem budou v provozu, není oprávněné ušetřené či dodané elektřině připisovat jen gramy či kilogramy z „mixu“. Správné a poctivé je počítat se vzniklými nebo ušetřenými emisemi z těch uhelných. Tj. zaokrouhleně kilogram na kilowatthodinu. Instalovaný kilowatt fotovoltaiky tak  znamená, že roční uhlíková stopa klesne o celou tunu. 

Životnost panelu je minimálně 30 let. Faktická životnost (použitelnost) panelů je mnohem delší. Životnost uváděná výrobcem je doba, během které panel ztratí 20 % svojí účinnosti. Nic nebrání tomu, aby byl na střeše dál – nebo byl použitý někde jinde.

Energie vložená do výroby, instalace a budoucí recyklace se vrátí v podmínkách ČR za rok a pár měsíců (samozřejmě po odečtení energie spotřebované na provoz panelu a ztráty). Jde o kalkulaci pro panel vyrobený v Číně s 20% účinností. Panely vyrobené v Evropě nebo USA mají energetickou návratnost ještě o něco lepší – díky efektivnějšímu využití energie při výrobě. Lze čekat, že se návratnost bude významně zkracovat – v roce 2012 se kalkulovalo s průměrnou energetickou návratností k pěti letům.

Tato čísla se poměrně rychle mění, jak se posouvá výzkum a výroba. Nutno říct, že dosud se mění k lepšímu, návratnost je rychlejší, panely lehčí a materiálově úspornější. Limitním faktorem výroby a rozvoje může být dostupnost některých prvků, zejména kovů na vodiče. Za rizikovou (environmentálně i bezpečnostně) lze považovat výrobu v Asii – aktuálně se zde vyrábí 95 % panelů (v Číně cca dvě třetiny), zbylých 5 % si dělí USA a Evropa. Můžeme doufat, že po zkušenostech s výpadky dodávek se výroba (i recyklace) přesune zpět do stabilních zemí.

Nelze opomíjet ani fakt, že mnoho surovin se těží v rozvojových zemích, kde v dolech není vzácností nucená nebo dětská práce. Na druhou stranu, tuto zátěž s sebou nese prakticky veškerá elektronika a ta – na rozdíl od fotovoltaických panelů – energii pouze spotřebovává. Nelze to tedy  považovat za argument proti fotovoltaice, ale mělo by to být impulsem pro změnu pracovních podmínek.

 

Literatura a zdroje:

Autorka: Renata Placková

Podpořeno v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.